obstrukční spánková apnoe (OSA)

Spánková apnoe je definována jako výskyt zástav dechu ve spánku (apnoických a/nebo hypopnoických
pauz), které trvají nejméně 10 sekund a opakují se více než pětkrát za hodinu spánku.

Apnoe znamená přerušení proudění vzduchu nosem nebo ústy.

Hypopnoe je přechodné omezení dechových objemů nejméně o 50 % normální hodnoty,
většinou s poklesem okysličení nejméně o 3 %.

Apnoické pauzy (dechové zástavy) dělíme na obstrukční, centrální a smíšené. Apnoe je považována
za obstrukční, jestliže během jejího trvání přetrvává dýchací úsilí. To znamená, že jsou přítomné
dýchací pohyby hrudníku a břicha. Apnoickou pauzu považujeme za centrální, jestliže dýchací úsilí
není přítomno. Apnoe se nazývá smíšenou, jestliže začíná jako centrální (bez dýchacího úsilí), ale
dýchací úsilí se během jejího trvání obnoví, tedy končí jako obstrukční.

Centrální spánková apnoe se vyskytuje méně často (asi v 10 % spánkových apnoí) a bývá často
u kardiologických (srdečních) onemocnění nebo u chronických plicních, nervosvalových a skeletárních
onemocnění (onemocnění kostry). Centrální spánková apnoe bývá také při periodickém
dýchání ve velké nadmořské výšce, při užívání drog a/nebo některých léků. Primární spánková
apnoe se může vyskytnout u novorozenců a kojenců (riziko náhlého úmrtí dítěte ve spánku při
zástavě dechu).

Nejčastější poruchou dýchání ve spánku z hlediska nemocnosti a úmrtnosti je syndrom obstrukční
spánkové apnoe (OSA). Je to ze dvou základních důvodů – vysokého počtu kardiovaskulárních
a metabolických komplikací a zvýšení rizika dopravní nehody či úrazu díky mikrospánkům.

Podrobně viz  http://www.pneumologie.cz/stranka/66/publikace-pro-pacienty/