sarkoidóza

Sarkoidóza je multisystémové granulomatózní zánětlivé onemocnění neznámého původu. Není chorobou infekční, nejedná se o nádorové onemocnění. Postihuje častěji mladší jedince, častěji ženy než muže. Nejčastěji jsou sarkoidózou postiženy nitrohrudní lymfatické uzliny a plíce, proto jsou nemocní s touto nemocí nejčastěji vyšetřováni a dispenzarizováni u pneumologů. Granulómy (uzlíky) se však mohou vyskytovat i v jiných orgánech, které mohou poškozovat, proto je při diagnostice a léčbě nutná spolupráce více specialistů.

Sarkoidóza se může zhojit spontánně (bez léčby) nebo přibližně u 1/3 nemocných může přejít do chronického stadia. U některých nemocných plicní postižení progreduje do difúzní intersticiální plicní fibrózy, což je prognosticky závažnější situace. Iniciální stádium onemocnění se často projevuje otoky a výsevem tmavě modrých skvrn nejčastěji na dolních končetinách (tzv. nodózní erytém), rtg snímek hrudníku odhalí  nitrohrudní uzlinový syndrom. Vyšetřením (zobrazovací a  laboratorní vyšetření, bronchoskopie, cytologie, ev. histologie..) se potvrdí sarkoidóza a současně se vyloučí jiné onemocnění, protože  těmito příznaky se mohou manifestovat i jiné choroby. Při potvrzení akutní fáze nitrohrudní sarkoidózy (stadium I) je doporučováno vyčkat na spontánní remisi onemocnění (zhojení bez léčby). Včasná léčba je naopak indikována u dalších plicních stádií choroby (stadium II a III), pakliže jsou spojeny se zhoršením plicnich funkcí, dušností či jinými příznaky, a též je vždy potřeba léčit sarkoidózu srdce, centrálního nervového systému či oka či se závažnými poruchami vápníkového metabolismu..

Lékem volby nadále zůstávají kortikosteroidy (prednison, metylprednisolon).  Pro možné nežádoucí účinky těchto dlouhodobě podávaných léků (léčba trvá většinou 12 měsíců), je nutné nemocné během léčby  pravidelně sledovat. Podávají se alternativně i jiné léky (antimalarika, imunosupresiva nebo cytostatika, nově i bioogická léčba). 

Každého  pacienta se sarkoidózou kontrolujeme v intervalech 3, poté 6 měsíců, kdy hodnotíme rozsah orgánového a funkčního postižení a  aktivitu onemocnění. I po ukončení léčby nemocného dále monitorujeme pro riziko vzniku recidivy onemocnění (asi u 1/3 léčených nemocných do 2 let).

Vzácně, u nejpokročilejších forem plicní sarkoidózy (stadium IV s respirační insuficiencí), indikujeme dlouhodobou domácí oxygenoterapii. Ve většině případů má ale sarkoidóza dobrou prognózu.

Podrobně též viz:  http://www.pneumologie.cz/stranka/66/publikace-pro-pacienty/