pneumonie (zápal plic)

Nejdůležitější je rozhodnutí, kterého pacienta je možno léčit ambulantně a který patří do nemocnice. V zásadě platí, že 80 % pacientů lze léčit ambulantně.

Onemocnění se projeví teplotami, kašlem, zchváceností, někdy "chřipkovými" příznaky - bolestmi hlavy, kloubů, svalů, event. i dušností, bolestmi na hrudi.



Diagnosa jen rentgenologická, pouhý poslechový nález pro diagnosu pneumonie nestačí. Zhruba polovina pneumonií je vyvolána tzv. typickými patogeny (bakteriemi), tj. především Pneumokokem a Hemofilem, druhá polovina pak atypickými patogeny (především Mykoplasma pneumonie a Chlamydiemi).

Antibiotická léčba je základem, je zpočátku empirická, řídí se klinickými příznaky, věkem pacienta, laboratorními hodnotami, RTG obrazem. Nález bakterií ve vykašlaných hlenech (sputu) je jen orientační, nalezené bakterie nemusí být skutečnými vyvolavateli zápalu plic a navíc citlivost na antibiotika se "ve zkumavce" nemusí shodovat s citlivostí ve skutečnosti - v lidském těle.

Preventivně se doporučuje každoročně na podzim očkování proti chřipce a u pacientů starších 65 let a/či s dalšími plicními nemocemi očkování proti pneumokokovi (1 dávka je dostačující celoživotně).

Podrobné inforace též  viz   http://www.caro-gard.cz/upload/1547801379.6208.pdf