Mapa stránek
________________________

Telefony:


plicní ambulance
(+420) 235 524 626

spánková laborator
(+420) 777 347 896
(+420) 731 112 145
(+420) 235 524 627

jen spánková laboratoř

Tel. objednání a konzultace od 08:00

FAX:
(+420) 277 270 680

PACS: MUDr. Zdeněk Skácel – Pneumo-host s.r.o.

E-mail:
pneumo-host@seznam.cz
________________________

VAŠE DOTAZY
Jméno a příjmení:

Váš e-mail:

Předmět:

Text:

SARKOIDÓZA


Sarkoidóza je multisystémové granulomatózní zánětlivé onemocnění neznámého původu. Není chorobou infekční, nejedná se o nádorové onemocnění. Postihuje častěji mladší jedince, častěji ženy než muže. Nejčastěji jsou sarkoidózou postiženy nitrohrudní lymfatické uzliny a plíce, proto jsou nemocní s touto nemocí nejčastěji vyšetřováni a dispenzarizováni u pneumologů. Granulómy (uzlíky) se však mohou vyskytovat i v jiných orgánech, které mohou poškozovat, proto je při diagnostice a léčbě nutná spolupráce více specialistů.

Sarkoidóza se může zhojit spontánně (bez léčby) nebo přibližně u 1/3 nemocných může přejít do chronického stadia. U některých nemocných plicní postižení progreduje do difúzní intersticiální plicní fibrózy, což je prognosticky závažnější situace. Iniciální stádium onemocnění se často projevuje otoky a výsevem tmavě modrých skvrn nejčastěji na dolních končetinách (tzv. nodózní erytém), rtg snímek hrudníku odhalí  nitrohrudní uzlinový syndrom. Vyšetřením (zobrazovací a  laboratorní vyšetření, bronchoskopie, cytologie, ev. histologie..) se potvrdí sarkoidóza a současně se vyloučí jiné onemocnění, protože  těmito příznaky se mohou manifestovat i jiné choroby. Při potvrzení akutní fáze nitrohrudní sarkoidózy (stadium I) je doporučováno vyčkat na spontánní remisi onemocnění (zhojení bez léčby). Včasná léčba je naopak indikována u dalších plicních stádií choroby (stadium II a III), zvláště při s poruše plicních funkcí. V době stanovení diagnózy, je vždy nutné kompletní vyšetření ve smyslu systémové sarkoidózy, protože toto onemocnění může postihnout téměř všechny orgány. Dle výsledků vyšetření se poté zvažuje případná léčba onemocnění.

Léčíme i sarkoidózu se závažnými mimoplicními projevy (srdce, oči, centrální nervový systém, porucha vápníkového metabolismu). Lékem volby nadále zůstávají kortikosteroidy (prednison, metylprednisolon). U kožních a očních forem se podávají ve formě lokální, u některých plicních forem lze podat kortikosteroidy ve formě inhalační. Pro možné nežádoucí účinky těchto dlouhodobě podávaných léků (léčba trvá většinou 6-12 měsíců), je nutné nemocné během léčby  pravidelně sledovat. Podávají se alternativně i jiné léky (imunosupresiva nebo cytostatika).  U chronických progredujících forem sarkoidózy se podávají  antimalarika. Za situace, kdy je klasická léčba kontraindikována, selhává nebo není tolerována z hlediska vedlejších účinků, se užívají novější léčebné postupy, které zasahují do imunologických dějů a modifikují průběh tohoto granulomatózního onemocnění.

Každého  pacienta se sarkoidózou kontrolujeme v intervalech 3, poté 6 měsíců, kdy hodnotíme rozsah orgánového a funkčního postižení a  aktivitu onemocnění. I po ukončení léčby nemocného dále monitorujeme pro riziko vzniku recidivy onemocnění (asi u 1/3 léčených nemocných do 2 let).

Vzácně, u nejpokročilejších forem plicní sarkoidózy (stadium IV s respirační insuficiencí), indikujeme dlouhodobou domácí oxygenoterapii. Ve většině případů má ale sarkoidóza dobrou prognózu.


<< Předchozí | Další >>